Dnešním tématem budou japonská kladiva Genno 玄能, tedy alespoň ten úplně základní typ, který nejčastěji používáme při běžné práci se dřevem. Tohle kladivo plní většinu funkcí, které asi od kladiva čekáte. Zatlouká hřebíky, kolíky a vše co je potřeba. Krom toho by mělo tvořit nerozlučnou dvojku s vašimi dláty.
Možná jste zvyklí, že dláto se používá s dřevěnou paličkou. To je nezbytné u dlát, jejichž rukojeť je čistě dřevěná a její konec nebývá plochý. Japonská přitloukací dláta Tataki Nomi jsou ale přizpůsobena pro práci s kladivem, které je ve srovnání s dřevěnou paličkou schopnou dodat dlátu stejnou energii s mnohem menší námahou a hlavně jde o univerzálně použitelný nástroj. Japonská dláta určená k součinnosti s kladivem jsou na konci rukojeti vybavena kovovou objímkou, zvanou Katsura. Ta slouží k tomu, aby se konec rukojeti při nárazech kladiva nerozbil, tedy respektive aby se rozbíjel jen velice pomalu a nad zmíněnou objímkou, která po rukojeti posouvána do stran ohnutými vlákny okrajů úderové plochy postupně klesá dolu. Rukojeť se tedy pomaličku zkracuje, ale zůstává stále pevná a úderová plocha na jejím konci si zachovává schopnost přenést energii nárazu bez zbytečných ztrát postupně až k ostří dláta. Podrobný návod je rozepsán v článku Jak správně nasadit ocelovou korunku na japonské dláto
japonské kladivo Genno a přitloukací dláta Tataki Nomi
Plochá strana kladiva
Aby byl tenhle funkční komplex co nejdokonalejší, používají japonští tesaři a truhláři kladivo, které má jednu stranu absolutně plochou. Tak při rozumné míře přesnosti zásahu nehrozí, že by kladivo sjíždělo z dřevěného konce rukojeti a poškozovalo objímku pod ním. Zásahy vnějších okrajů Katsury sice na objímce zanechají stopy, ale funkčně nevadí. Mnohem horší je, pokud díky špatně usazené objímce nebo nevhodnému kladivu rozbijeme vnitřní horní okraj Katsury. Na měkkém kovu snadno vznikne otřep, který znemožní korunce klesat po rukojeti dolů a ve chvíli, kdy se údery odrolí přesah dřeva nad korunkou hrozí, že se rukojeť rozlomí. Jakmile si podobného defektu všimneme, je nutné Katsuru sundat, otřepy odstranit a znovu Katsuru správně na rukojeť osadit. Pokud ale máme Katsuru správně osazenou a používáme správné kladivo, tenhle problém nám nehrozí.
Prohlédnout kladívka a paličky
Kulatá strana kladiva
Japonské kladivo Genno (či Gennou) má ale ještě druhou stranu, která je mírně vyboulená. Ta má dva účely. Při zatloukání hřebíku používáme tuhle plochu k doražení hlavy hřebíku do dřeva. Nepotřebujeme tedy doražeč hřebíků. Dalším důležitým účelem téhle zaoblené plochy je technika Kigoroshi. To je technika komprese povrchových vláken dřeva kladivem, která by bez téhle speciální úpravy kladiva byla možná jen obtížně, protože rovné kladivo s ostrými hranami by vlákna často zlomilo. Mírně zakulacená plocha kladiva Genno umožnuje rovnoměrné oklepání povrchu bez přelomení vláken a tím stlačení povrchové vrstvy dřeva. Používá se pro sesazení velice přesných spojů, kde by bylo překážkou tření nebo třeba v místech, kam dolehá osazení čepů, abychom měli jistotu, nikde kolem osazení nevznikne sebemenší mezera. Kouzlo techniky Kigoroshi spočívá v tom, že ihned po sesazení spoj navlhčíme rozprašovačem nebo mokrým hadrem (uvnitř spoje to za nás udělá lepidlo nebo u nelepených spojů následně působení vzdušné vlhkosti) a stlačená vlákna dřeva nabydou původní objem.
komprese dřevěných vláken pomocí oblé strany kladiva Genno
Kigoroshi vyžaduje trpělivost. Kladivo musí dopadat na povrch dřeva kolmo. Pokud ho neopatrně nakloníme, i u zaoblené úderové plochy můžeme vlákna dřeva zlomit, pokud zasáhneme jejím okrajem. Příliš silné údery snadno odlomí hrany a dílec můžeme poškodit. Je tedy třeba postupovat systematicky po povrchu lehkým klepáním spíše jen vahou kladiva. U každého dřeva je nutné individuálně vyhodnotit, jakou schopnost komprese asi má. U tvrdých dřev je většinou použití téhle techniky velice omezené, protože jsou obtížně stlačitelná a povrch se snadno poškodí. Také dřeva usušená v sušárnách při vysoké teplotě nemívají pro tento postup dostatečnou pružnost.
V Japonsku se kvalitní kovaná kladiva prodávají většinou tak, že si řemeslník kupuje jen ocelovou hlavu kladiva a rukojeť si následně vyrobí nebo osadí kladivo na rukojeť koupenou. Kvalitní kladiva mívají velice přesně vyrobený otvor pro osazení rukojeti a rukojeť se často osazuje bez klínu. Dobrý řemeslník by měl být schopen vyrobit čep na konci rukojeti tak přesně, aby hlava kladiva na rukojeti držela. To samozřejmě vyžaduje velmi precizní práci. Pro začátečníky je určitě lepší klín použít, už jen z důvodu bezpečnosti.
Prohlédnout kladívka a paličky
Další články o japonském nářadí
Klopna japonského hoblíku - příprava k práci a použití
Příprava čepele japonského hoblíku k použití
Japonský hoblík Kanna - 5 chyb, kterým se vyhnout
Ura aneb proč mají japonské nástroje na zadní straně prohlubeň?
Článek pro vás připravil tým
specialista na unikátní nářadí nejen z Japonska