Některá měkká dřeva představují ideální materiál pro první projekty a pokusy. Dnes se podíváme na některá obecná specifika práce s tímto typem materiálu. Protože mnoho ze začínajících kutilů hledá informace v literatuře a videích a mnoho těchto zdrojů bývá v anglickém jazyce, dovolíme si pro začátek malý názvoslovný exces. V angličtině se totiž můžeme setkat se dvěma velice podobnými termíny, které lze oba přeložit jako měkké dřevo, ale jeden z nich ve skutečnosti znamená něco úplně jiného. Jednoduše na softwood nebo v množném čísle softwoods a soft wood(s). Psáno dohromady označuje slovo softwoods dřeva jehličnatých stromů. Až když obě slova rozdělíme, jedná se měkká dřeva z pohledu měření tvrdosti.
Naštěstí pro nás je až na malé detaily celkem nedůležité, zda budeme pracovat s měkkým dřevem jehličnanů nebo listnáčů. V obou případech nám pomohou obdobné návyky a postupy. Při výběru dřeva nemusí stačit, když si vyhledáme měkké druhy dřev. Smrky nebo jedle z nížin nemají stejné dřevo jako stejné dřeviny z výše položených oblastí. To se týká i ostatních dřevin. Je potřeba věnovat pozornost tomu, jak je dřevo rostlé. Husté letokruhy jsou většinou varováním, že můžeme očekávat tvrdší dřevo. Pozornost věnujeme i tomu, zda je dřevo přirozeně vyschlé nebo jestli bylo usušeno v sušárně. Rychlé sušení při vysoké teplotě má vždy vliv na vlastnosti dřeva. Přirozeně vyschlé dřevo je většinou měkčí a elastičtější, často bývá i barevně živější.
Kompletní nabídka japonského nářadí
Čistý a rovný povrch je klíčový
Prvním důležitým pravidlem je čistý a rovný povrch, na kterém budeme pracovat. Při práci s měkkým dřevem, i když je co se opracování týká v zásadě pohodlná, hrozí totiž při každé manipulaci omačkání dílců, na kterých pracujeme. Pokud se nám pod obrobek dostane tříska, k poškození povrchu stačí sebemenší tlak. I když některé podobné defekty lze vyrovnat namočením nebo napařením, ostré zlomy povrchových vláken není možné nijak opravit a tam, kde už má dílec definitivní tloušťku, nám už nezbývá mnoho prostoru pro hoblování nebo broušení. Nejúčinnější ochranou proti těmto nehodám jsou správné návyky. Před začátkem práce zejména u dřevěných hoblic zkontrolujeme, že povrch nemá žádné vrypy, zářezy a jiné nerovnosti, které mohly vzniknout při předchozí práci. Než položíme obrobek na pracovní stůl, ometeme povrch smetákem nebo širším štětcem, případně ofoukneme kompresorem. Je opravdu dobré mít pro tento účel něco po ruce a naučit se při práci nečistit pracovní plochu ani obrobek rukou. Ušetříme si tím kromě nesčetného množství třísek i možnost zavadit o ostří nástrojů odložených na pracovní ploše. Obrobek následně upevníme tak, abychom měli jistotu, že zůstane v těsném kontaktu s pracovní plochou a že se pod něj žádné třísky nedostanou. Při každé další manipulaci postup opakujeme.
Značení obrobku
Další opatrnosti je třeba při značení. Orýsování obrobku provádíme lehce, abychom nezanechali nechtěné vrypy. Tam, kde značení není nutné, ho vynecháme. To se týká například přenášení na protilehlou plochu dílce při značení dlabů. Při práci na nesavém hoblovaném povrchu je často nejlepší volbou tenký lihový technický značkovač nebo tradiční japonských rejsek Kama Kobiki, který se dá nastavit na různé hloubky a při práci kopírujě hranu materiálu.
japonský rejsek Kama Kobiki pro značení vodorovných čar
Kompletní nabídka japonských rejsků
Ostrost je to, oč tu běží
Měkké dřevo vyžaduje co nejostřejší nástroje. Pokud používáme japonské nástroje, bývají většinou přizpůsobeny práci s měkčími až velmi měkkými dřevy. To se týká geometrie zubů pil a úhlu nábrusu dlát a hoblíků. U japonských dlát se běžně pohybujeme kolem 27° a u hoblíků v některých případech klesá úhel nábrusu někdy až na 24°. Pokud máme jednu sadu nástrojů pro univerzální použití (27 - 30°), samozřejmě nebudeme měnit úhel, který nám vyhovuje. Jen je vhodné pokusit se vše před prací co nejlépe naostřit a ostřit průběžně.
ostření na velmi jemném syntetickém kameni King S-2 o zrnitosti 6000
Stejně jako ostatní operace i řezání měkkých dřev vyžaduje maximální ostrost. Pokud používáme pilu s výměnným plátkem a chystáme se řezat například osazení čepů, určitě se vyplatí plátek vyměnit, aby byl maximálně ostrý. Pro přesné a čisté řezy je také lepší použít jemnější pilu, hlavně pro příčný řez.
Při dlabání používáme kladivo velice lehce a začínáme sekat dostatečně daleko od čáry, aby díky klínovitému tvaru dláta nedošlo k posunu nástroje směrem vzad. V tomto ohledu poskytuje ostřejší úhel nábrusu velkou výhodu. Směrem k čáře postupujeme opatrně a odebíráme tenké vrstvy. Dláto zbytečně nezatloukáme do materiálu tak, aby v něm drželo. Pokusy o uvolnění mohou vést k poškození okrajů dlabu a zbytečná aplikace síly je při práci s ostrým nástrojem vždycky nebezpečná. Při správné technice postupuje práce naopak velice rychle i při menším úběru.
na dokonale ostrý nástroj nemusíme vyvíjet velkou sílu
To nejtěžší na konec
Hoblování je u měkkých dřev bezesporu tou nejobtížnější disciplínou. Struktura povrchu není na rozdíl od tvrdých dřevin dostatečně soudržná a u dřev jehličnanů je navíc často velký rozdíl v tvrdosti mezi letními a zimními letokruhy. Z našich dřev je obtížným hoblováním známá třeba borovice. Snažší práci budeme mít s rovnoletým radiálním řezivem, ale i tady je třeba věnovat pozornost maximální ostrosti želízka hoblíku. Spoléhat musíme na perfektně sedící a správně nastavenou klopnu a co nejužší ústí hoblíku. Pokud vybíráme hoblík na měkká dřeva, je ideální sáhnout po čistě uhlíkové oceli od dobrého kováře. Alespoň tuto variantu preferuje pro špičkové výsledky mnoho japonských řemeslníků. Pokud ale nemáme extrémní nároky, dobrý kovář je, jako obvykle, důležitější, než všechno ostatní. Japonští mistři dokáží vytvořit špičková želízka i z mnoha dalších typů ocelí.
kování nové čepele hoblíku na pneumatickém bucharu v Japonsku
I když jsou měkká dřeva náchylná na poškození, při výrobě spojů a pasování dílců nám toho odpustí mnohem více, než dřeva tvrdá. Výroba přesných spojů je jednodušší, protože při sesazení můžeme používat techniku Kigoroshi, tedy kompresi dřeva vypouklou stranou japonských kladiv. Tak je možné sesadit vysoce přesné spoje, kdy by čep nebylo kvůli tření možné dostat do dlabu.
Kompletní nabídka japonského nářadí
Další články o japonském nářadí
Klopna japonského hoblíku - příprava k práci a použití
Příprava čepele japonského hoblíku k použití
Anatomie japonského hoblíku Kanna
Japonské brusné kameny aneb není šutr jako šutr
Článek pro vás připravil tým
specialista na unikátní nářadí nejen z Japonska