Lepení dřevěných výrobků

regals_gluing_of_wooden_products_002

Pokud nevíte, do čeho jdete, možná vám to nepřipadá jako závažné téma. Možná se vám ale stalo něco, co se stalo mnoha dalším a z báječného projektu, vzniklo něco, co třeba až tak báječně nevypadá. Pravé úhly možná nejsou tak úplně pravé a nebo jsou okolo osazení některých čepů mezery a celé to nějak nedoléhá. Určitě se není za co stydět, protože nikdo učený z nebe nespadl a slepení několika prvních výrobků může přinést mnohá překvapení. Pojďme se ale už podívat na to, na co se připravit a čím si to hlavně zpočátku, než získáme zkušenosti, nadhled a klid, celé usnadnit.

Kompletní nabídka truhlářských svorek

Začneme tím nejjednodušším, tedy lepením desek. U desek bývá zásadní problém v tom, že hotová deska bývá moc široká pro většinu strojů, které mívá běžný smrtelník doma. Vzhledem k tomu potřebujeme slepit desku co nejrovnější, aby už nevyžadovala žádné strojní rovnání. V takovém případě většinou používáme jako referenční horní povrch nahoblovaných přířezů. Slepení desky tímhle způsobem je i při vzorovém nahoblování pravých úhlů většinou obtížné, pokud si nepomůžeme nějakým prvkem, který nám přířezy vyrovná. Problém je v nerovnoměrném tlaku svěrek a v tom, že plochy po nanesení lepidla prostě kloužou. Pokud mají naše přířezy stejnou tloušťku a máme dostatek svěrek, můžeme většinou na koncích vše dotáhnout do roviny. To ale znamená jisté rovnání, na které nemáme mnoho času a zároveň to neřeší problémy uvnitř desky, kam naše svěrky nedosáhnou. Nejjednodušší je tedy použít nějaké spojovací prvky. Ne každý má doma lamelovací frézku nebo dokonce domino, ale v tomhle případě stačí i nějaká vrtací šablona a obyčejné kolíky. Důležité je, že jednotlivé přířezy zajistíme proti vertikálnímu posunu. Pokud budeme vrtat přesně, získáme desku, která by měla být po obroušení dostatečně rovná pro další práci.

regals_gluing_of_wooden_products_003klasické stolařské svorky Pony Jorgensen v akci při lepení desky

Pokud budeme potřebovat menší, ale zato tenčí destičky, je většinou potíž se samotným stažením kusů. V takovém případě nás zachrání japonské svěrky Hatagane, které jsou vlastně velmi důmyslně řešenou miniaturní variantou našich svěrek. V Japonsku se tradičně používají spíše na orýsování materiálu než na lepení, ale jsou ohromně šikovné na veškeré drobné výrobky.

regals_gluing_of_wooden_products_007japonské hladké ocelové svorky Hatagane s regulací tlaku

.
.
.

Kompletní nabídka japonských svorek Hatagane


Lepení desek na jednu svěrku

Tahle metod je pravděpodobně stará jako lepení samo a pravděpodobně ještě starší. Pravděpodobně ale nevznikla jako řešení nedostatku svěrek. To je spíš vedlejší benefit. Skutečným důvodem jejího vzniku byla snaha stabilizovat slepy na čelech desek. Čelní dřevo totiž ztrácí a přijímá vodu rychleji než plochy desky a na čelech prken, která desku tvoří, proto dřevo expanduje a kontrahuje rychleji a ve větším rozsahu. Konce slepů jsou neustálým pohybem v oblasti čel extrémně namáhané a při kontrakci čela může dojít k jejich rozlepení. Tenhle způsob lepení je založen na kompresi dřeva v místě, kde slep končí. Konce prken jsou tak pod neustálým tlakem, který by měl zmírnit jejich kontrakci při ztrátě vlhkosti. Při vyšší vlhkosti dojde k ještě větší stalčení.

regals_gluing_of_wooden_products_008alepení dřevěné desky na jednu svorku

.
.
.

Kompletní nabídka stolařských svorek

Jak se to dělá? Styčné hrany vyhoblujeme mírně do oblouku tak, aby se po přiložení k sobě na koncích dotýkaly. Uprostřed vznikne mezera. Po aplikaci lepidla použijeme jednu svěrku, kterou utáhneme, aby se mezera uprostřed zcela uzavřela. Tak vytvoříme celistvý slep obou hran s kompresí dřeva v těsné návaznosti na čela. Tady často přichází otázka, jak velká má mezera být. To ale záleží na délce spoje, na druhu dřeva a na dalších faktorech. Většinou stačí, když svěrka zavře mezeru na pár otáček. Pokud nedokážeme hrany stáhnout do plného dotyku, musíme na jejich koncích trochu hoblíkem ubrat, aby síla svěrky stačila. Tenhle tradiční způsob je možné vylepšit použitím moderní techniky. Vzájemnou stabilitu obou lepených hran můžeme vylepšit dominem. Použijeme nastavení pro rozšířené dlaby, které nám umožní stažení mezery. Při pevné pozici kolíků by se mohlo stát, že se nám opřou o stěny dlabů a mezeru nezatáhneme. Při použití domina je pak stažení jednou svěrkou opravdu extrémně jednoduché a pro slepení desek třeba na korpus skříně si vystačíme se čtyřmi svěrkami. Další variantou je použití truhlářských knechtů, neboli stahováků čepů. Ty jsou ideální pro slepování vlastní spárovky či rovné desky o velké ploše. Obdobou k nim jsou také trubkové stahováky, které také naleznete na našem e-shopu.

regals_gluing_of_wooden_products_010stahování přířezů pomocí truhlářských stahováků čepů - litinových knechtů Pony Jorgensen

.
.
.

Kompletní nabídka stolařských svorek

Jak na lepení složitějších projektů?

Než se pustíme do lepení je nejlepší si celý výrobek složit na sucho. Tak se ujistíme, že jsou všechny spoje funkční a že nám všude všechno uspokojivě sedí. Během získávání zkušeností je třeba pochopit, jak těsné spoje asi mají být. Musíme si uvědomit, že lepidlo funguje jen tam, kde jsou dřevěné plochy v kontaktu. Pokud spoj nesedí, je nejčastější příčinou úzký čep vzhledem k rozměru dlabu. Pak nejen že mají oba prvky tendenci vzájemně měnit pozici, ale v prostoru ve spoji bez kontaktu s protilehlou plochou nemá lepidlo na co navázat, protože běžná lepidla na dřevo nemají schopnost vyplňovat mezery. Platí tedy pravidlo, že čím kvalitnější mechanický spoj vyrobíme, tím lepší budou jeho vlastnosti po slepení. To lze volně přeložit jako čím více dřeva je v kontaktu, tím lepší spoj vznikne, když mezi plochy aplikujeme vrstvičku lepidla.

regals_gluing_of_wooden_products_016speciální rohové svorky vám pomohou s přesným pravým úhlem

Na druhou stranu by spoje, které se chystáme lepit, neměly být na sucho tak těsné, aby je byl problém sesadit a musíme myslet i na to, že třeba dlaby a další uzavřené spoje by měly být o maličko hlubší než délka čepu. Jak čep zasouváme do dlabu, po cestě jeho čelo stírá lepidlo ze stěn a pokud se nám přebytečné lepidlo nevejde do volného prostoru pod čep, může se snadno stát, že spoj nedosadíme. Jestliže používáme lepidlo na vodní bázi, což je většina lepidel na dřevo, začne dřevo ihned po nanesení lepidla přijímat z lepidla vodu a bobtnat. To je právě jeden z problémů, na který můžete při lepení narazit. Co šlo bez lepidla sotva dohromady, po aplikaci lepidla už dohromady jít nemusí. Nejvážnější to bývá v situacích, kdy aplikace lepidla trvá několik minut. Části, u kterých jsme začali s aplikací, mohou absorbovat z lepidla tolik vody, že je nebude možné sesadit, nebo jen s velkými obtížemi. Je třeba si uvědomit, že právě díky téhle drobné nepříjemnosti spouštíme při každé aplikaci lepidla závod s časem a proto, vždy pokud je to možné se snažíme lepení rozdělit na menší celky. Pokud to není možné, potřebujeme buď pomocníka, který nám s co nejrychlejší aplikací lepidla na potřebné plochy pomůže, nebo musíme využít lepidlo, které má dostatečně dlouhý otevřený čas.

regals_gluing_of_wooden_products_015rovnoměrně vyvinutý tlak na složitý tvar pomocí speciální kurty

Maximální otevřený čas nebo maximální doba otevření se uvádí na každém balení lepidla, které si koupíte. Pojďme se podívat, co tenhle údaj znamená. Aby se lepidlo mohlo navázat na celulózu v dřevní hmotě a vytvořit funkční vazbu, musí být tekuté. Jakmile lepidlo ztratí příliš mnoho vody, aby mohlo téct, nebo u lepidel, která nejsou na vodní bázi příliš zpolymeruje, není už schopno dále smáčet protější povrch a vytvořit tak kvalitní vazbu. Otevřený čas tedy znamená maximální dobu, po kterou lze očekávat, že lepidlo bude tekuté. V reálném světě ale tahle doba nemusí být zdaleka tak dlouhá. Ovlivňuje ji vlhkost a teplota okolního prostředí a hlavně vlhkost dřeva, které právě lepíme. Pokud je horké léto a naše dřevo má v současné chvíli vlhkost 8 %, bude doba, po kterou zůstane povrchová vrstva naneseného lepidla tekutá, pravděpodobně výrazně kratší než je uvedeno na obalu. S tím je potřeba počítat a pokud s konkrétním dřevem a lepidlem nemáme zkušenosti, je lepší si to vyzkoušet.

.
.
.

Kompletní nabídka truhlářských svorek

Za předpokladu, že se lepené plochy dotknou dokud je lepidlo stále tekuté, začíná nám běžet další časový úsek, kterému říkáme maximální montážní doba. To je čas, který určuje, jak dlouho nám může trvat, než slepené dílce zafixujeme ve finální pozici. Tady jde o to, že nějakou dobu po dotyku ploch zůstává vrstva lepidla dostatečně tekutá, aby bez ztráty pevnosti výsledného spoje snesla nějaké vzájemné pohyby lepených ploch. Jakmile lepidlo přejde do konzistence tmelu, a to je chvíle, kdy by už dílce měly být nehybně fixovány ve správné pozici. I tady je důležité si uvědomit, co to pro nás znamená. Měli bychom zkontrolovat, zda všechno má správné úhly a všechny dotykové plochy dokonale dolehly. A pokud ne, měli bychom to ještě stihnout srovnat. Z výše uvedených informací je jasné, že pokud nám něco opravdu pomůže, tak je to lepidlo, které má co nejdelší dobu otevření. Tedy poskytuje dostatek času, abychom ho stihli aplikovat na všechny lepené plochy a má i dostatečný montážní čas. Všechno pak stihneme v relativním klidu zafixovat, než lepidlo začne schnout. Delší otevřený čas má například Titebond III.

.
.
.

Kompletní nabídka truhlářských lepidel

Pokud budeme potřebovat opravdu hodně času a náš projekt bude stát někde v suchu a teple je ideální volbou klihové lepidlo. Dnes už není nutné namáčet a ve vodní lázni rozpouštět klih. Moderní klihová lepidla jsou neustále tekutá a použitelná ihned. Pro první pokusy a projekty mají ale zásadní výhodu. Po napaření se spoje uvolní a když se nám při lepení něco nepovede, můžeme chybu napravit i po zaschnutí lepidla. Klih má ještě další výhody. Je transparentní a rozumí si s každou povrchovou úpravou. Je taky pružný a umí se hýbat společně se dřevem. Lepení klihem je jedním z důvodů, proč bylo možné starý nábytek do nekonečna opravovat. Když se nějaká část opotřebuje, prostě rozklížíte potřebné spoje, dílec opravíte nebo vyměníte a zas to dáte dohromady. Pokud chcete vyzkoušet klihové lepidlo, určitě zkuste Titebond Genuine Hide Glue.


Svěrky neboli ztužidla

K lepení většinou budeme potřebovat nějaké svěrky. Ty nám pomáhají nejen zafixovat dílce vzájemně do správné pozice, ale třeba i překonat odpor vzniklý nabobtnáním dřeva, který by nám bránil v dosazení spojů. Není ani tak důležité, jaký typ svěrek použijeme. Zásadní je, abychom jich měli na daný projekt dostatek a aby byly dostatečně dlouhé.

regals_gluing_of_wooden_products_011paralelní dřevěné svorky vhodné pro spoustu vašich projektů

.
.
.

Kompletní nabídka truhlářských svorek

Pojďme se ale podívat na něco mnohem zajímavějšího, tedy na to jak svěrky vlastně fungují. Nebo přesněji na to, jak je to s tlakem, který svěrkami vytvoříme. Ve chvíli kdy utáhneme svěrku, tlak se mezi čelistmi materiálem šíří jako kužel pod úhlem asi 45°. Základna kužele je tedy tím širší, čím je upnutý materiál silnější. Paradoxně to znamená, že pokud budeme chtít dosáhnout rovnoměrného tlaku, potřebujeme mnohem více svěrek proto abychom rovnoměrně přitlačili tenkou lištu, než budeme potřebovat pro silný hranol. Pokud k sobě lepíme hrany nebo plochy, je ideální mít dostatek svěrek na to, aby se základny těchto tlakových kuželů mohly mírně překrývat.

regals_gluing_of_wooden_products_017rovnoměrný tlak vyvinete dostatečným množstvím svorek

Další zajímavostí je tlak. Často vídáme velice silné utahování ztužidel. Pro dosažení kvalitního lepeného spoje stačí, abychom lepené části udrželi bez pohybu v plošném kontaktu v místě slepu. Utahovat nadměrně svěrky tedy nemá smysl, jakmile máme lepené části ve stabilním kontaktu. Nadměrný tlak může poškodit povrch dílců nebo dokonce zdeformovat celý výrobek. Přetažené svěrky dokážou nadělat mnoho škody. I když bývá většina svěrek dnes už vybavena plastovými krytkami čelistí, speiciálně u měkkých dřev je lepší čelist ještě podložit hladkým kusem dřeva se zaoblenými hranami. Nejen že tím bezpečně ochráníme dílce před otlaky, ale zároveň můžeme i rozšířit tlakový kužel, pokud tlak potřebujeme roznést.

Co nedělat po slepení?

Po slepení se často dělá chyba v tom, že odstraníme případné přetoky lepidla a povrch s lepenými spoji přebrousíme nebo ohoblujeme. Brzy po slepení je ale okolí spojů nasáklé vodou, kterou přijalo z lepidla. Jestliže spoj ohoblujeme nebo přebrousíme v tomhle stavu, až dřevo vyschne, bude v čáře slepu a jejím okolí prohlubeň. Ta nám pak může dělat problémy při povrchové úpravě.

Kompletní nabídka truhlářských lepidel


Další články o japonském nářadí

Klopna japonského hoblíku - příprava k práci a použití

Příprava čepele japonského hoblíku k použití

Anatomie japonského hoblíku Kanna

Genno - japonská kladiva

Japonské brusné kameny aneb není šutr jako šutr


 

Článek pro vás připravil tým
regals_cz_logo
specialista na unikátní nářadí nejen z Japonska